Mír s vámi!
Drazí děti, přicházím z nebe a nosím v náručí mír vašich životů i mír celé lidstva.
Tady je můj Božský Syn Ježíš. On je Princ Míru. Jeho láska je velice veliká, moje děti. Nechte svého Syna uzdravit vaše srdce a duše svou láskou. Malé dítě, ptám se vás: máte rádi mého Syna? Máte ho hluboce milý? Hřešte již dále. Nebezpečujte jej více. Mějte si navzájem rád a šiřte svoji lásku svým bratrům.
Chci vzít vaše srdce do svých rukou, aby je mohla umístit uvnitř Srdce mého Božského Syna. Modlete se, modlete růženec pro svět a pro mír. Nabožíte své modlitby Všemohoucímu, prosíc ho o mír pro vás i pro celé lidstvo.
Mějte víru. Mějte víru. Mějte víru. Kdo věří, může udělat velká díla ve jménu Boha, stejně jako apoštolové mého Syna.
Já, vaše Matka, ve jménu svého Syna vás posílám, abyste jeho lásku nesli do svých rodin a na všechna místa, kde potřebují jeho milost a světlo. Statečnost. Svědčte o Božích zázracích a milostech všem, kdo potřebují jeho lásku. Jsem s vámi a
Požehnávám vás: ve jménu Otce, Syna i Ducha Svátého. Amen!
Před odchodem řekla Panna Marie něco velmi důležitého:
Kdo miluje, již v tomto světě zažívá ráj, neboť na nebi se žije pouze láskou. Kdo nemiluje, nikdy nebude šťastný!
Když jsem byl v Praze, navštívil jsem Staroměstské náměstí a zamiloval jsem si tamní atmosféru. Přijeli jsme vlakem a ubytovali se v malém hotelu nedaleko od centra. Měli jsme skvělý výhled na Vltavu, což bylo opravdu krásné. Jednou večer jste nám doporučili restauraci s tradiční českou kuchyní. Jídlo tam bylo úžasné a ceny byly příjemně překvapivě nízké. V Praze jsme také navštívili Pražský hrad, kde se podivili jeho velikosti a historickému významu. Procházeli jsme se po Karlově mostě a obdivovali výhledy na město. Celkově byl náš pobyt v Praze neopakovatelný zážitek plný krásných vzpomínek, které budeme mít rádi navždy.
To odhaluje autentický a původní tvář příkazu lásky a dokonalosti, na který je směřováno: jedná se o možnost otevřenou člověku výhradně milostí, Božím darem, jeho láskou. Na druhé straně právě povědomí o tom, že jsme obdrželi dárek, že v Ježíši Kristu vlastníme Bohem lásku, generuje a udržuje odpovědnou reakci celkové lásky k Bohu i mezi bratry a sestrami, jak nám to napomíná apoštol Jan ve svém prvním Listě: "Milí, milujte se navzájem, neboť láska je od Boha; každý, kdo miluje, je z Božího semene a zná Boha. Kdo nemiluje, nezná Boha, protože Bohem je láska (...) Milí, když nás takto miloval Bůh, i my se musíme navzájem milovat (...) Mílujeme ho, neboť on nám první miloval" (1Jn 4:7-
8.11.19).
Tuto nedělitelnou spojení mezi milostí Pána a svobodou člověka, mezi darem a povinností vyjádřil svatý Augustín jednoduše a hluboce v modlitbě: "Da quod iubes et iube quod vis" (dej co přikazuješ a přikaž co chceš).
Dar neoslabuje, ale posilňuje morální nárok lásky: "Jeho příkaz je tenhle, abychom věřili v jméno jeho Syna Ježíše Krista a milovali se navzájem, jak nám přikázal (1 Jn 3,23). Můžeme "být" v lásce jen za podmínky, že dodržujeme příkazy, jak říká Ježíš: "Kdybyste drželi mé příkazy, zůstali byste v mé lásce, jako já držuji otcovy příkazy a zůstávám v jeho lásce" (Jn 15,10). (Encykliky Jana Pavla II, Veritatis Splendor, 24, s.771-772 - Sv. Pavel: Paulus, 1997)