neděle 24. dubna 2016

Adorační kaple

Ahoj můj Ježíši, přítomný v Nejsvětější svátosti oltáře. Je to tak krásné být tady s Tebou dnes. Miluji Tebe, můj Spasitel, můj přítel. Děkuju Ti, Pane, za mnohé milosti tento týden. Chválu Ti, Bože! Ty jsi Všemocný Stvořitel, náš Otec; jediný pravý Bůh. Chválím a děkuju Ti za to, že ses stvořil všecko z nicoty. Chválím Tebe za život! Chválím Tebe za mou rodinu a přátele. Děkuju za zvlášť milostivé dárek týdne a za požehnané povzbuzení od mých drahých přátel, sestry v Kristu, které mi posílaly textové zprávy s povzbudivými slovy a modlily se za (jméno vynecháno). Ježíši, děkuju Ti za přátele, kteří obohacují můj život nepočtem způsobů. Chodí se mnou pouštími života a dávají mi osvěžující sladké úsměvy z jejich srdcí plných lásky, což mi dá více odvahy pokračovat v cestování. Jejich láska a modlitby zmírňují těžká kříže v mém životě tak, abych mohla dýchat. Vím, Pane, že Tvá láska se projevuje skrze ně a že jsi sám vedl naše cesty přátelství k tomu, abychom mohli chodit ruku v ruce jako společníci, neboť nechceš, aby jsme prošli životem sami.

Pane, děkuji také za mnoho lidí, kteří znají a milují (jméno vynecháno). Je to skvělý zážitek vidět a slyšet od lidí, některých známých, ale jiných neznámých, kteří však milují (jméno vynecháno). Tvá laskavost a štědrost přesahuje vše, Pane Bože. Děkuju Ti za poznávací pohledy od (jména vynecháno) a za občasný široký úsměv, který dává záměrně, aby jsme věděli, že je to účelové a zamýšlené. Děkuji Ti za malá, ale významná znamení zlepšení, která vidíme.

Ó můj Pán a můj Bože, kdo jsem já, že mi posloucháš modlitby skrze slzy a s tichým prosbami, které mě zaujaly 24 hodin denně, sedm dnů v týdnu. Skutečně se stal jsem žebrákem, co nemluví dobře o mé důvěře v Tebe. Promiň mi, když stojím před Tebou ve svých špinavých hadrech a s pláčícím srdcem, když si přejsi, abych usmívala a věřila Ti. Snadám se, Ježíši, a Ty jsi tak trpělivý a milostivý. Pane, někdy cítím, jako bych seskočila z útesu, ale chytla jsem se několika větví na cestě dolů a škrábám si boky hory jednou rukou, drápající se po čemkoliv, co můžu uchopit, zatímco moje druhá ruce se drží zlomeného konáře, který je téměř připraven se zlomit, aby pokračoval v pádu k zemi. Proč, ó Pane, cítím se takhle, když ve skutečnosti stojí mé nohy pevně na Tvojích ramenou — Ty jsi můj skála, moje pevná země? Proč, Ježíši, jsem tak chudý na důvěru. To není ta osoba, kterou chtěla být. Chtěla bych být jednou z těch, kteří usmívají v tváři neštěstí. Ne s posměšným, sarkastickým úsměvem, ale milostivým, plným milosti úsměvem, který pochází ze srdce toho, kdo zná svého Ježíše, Ten s dokonalou, božskou, láskavou vůlí, má vše pod kontrolou. Chtěla bych být tou, která povzbuzuje ostatní a přináší klidný, stálý pokoj všem kolem sebe. Chci to Pane, aby jiní obdrželi to, co Ty tak štědře rozléváš na ty, kteří Tebe milují, a přesto jsem tím nebyl. Promiň mi, Ježíši. Zasloužíš si lepší přítele než já a omlouvám se. Dej mi, co potřebuju, co víš, že potřebuji, a ne to, co myslím, že potřebuji. Nevíř, co je pro mě nejlepší, Ježíši, ale Ty ano. Pane, pomoz mi být lepším služebníkem a přítelem Tvojím, aby láska z Tvého Svatého Srdce volně tekla skrz mé malé, puklé srdce ven na ty, kterým se setkám, jestliže je to Tvoje drahá vůle. Miluji Tebe a toužím milovat Tebe více — a lépe. Pomoz mi, Ježíši. Pane, důvěřuju Ti. Pomoz mi věřit Ti více. Děkuju za radost svaté mše dnes ráno. Děkuju za to, že jsi alespoň částečně odstrčil šedý oblak, který mě obklopoval srdce, duši a mysl posledních několika měsíců.

Dnes si myslím, že jsem skutečně poprvé za týdny viděla slunce a cítila jeho teplo. Ačkoliv bylo tam dříve, nějak jsem od něj držena, a Ty víš, jak moc miluji sluneční světlo, Ježíši, neboť seslal jsi slunce, aby nás naučil o Tebě. Slunce dá život. Bez něj bychom zemřeli. Nic co roste nemůže to udělat bez života dávajících paprsků slunce. Ty jsi slunce v mém životě, Ježíši a krásné sluneční světlo mě mírně připomíná lásku mého Spasitele. Nedávno jsem chodila kolem jako ve tmě, bloudíce si cestou, ale dnes mi seslal očkování na očích a odhalil závoj, který mě pokrýval, a nechal mě z tohoto vězení cítit a vidět slunce. Děkuju za Tvoji mírnou milostivost, Pane, a za Tvou pozornost. Udivuje mě, když si uvědomím, jak moc skutečně pečujete o každého ze svých dětí a nakonec — Ty jsi Bůh vesmíru, a my musíme být jako prachové zrníčka na zemi, ale milovně se staráš o každého z nás. Děkuju za Tvoji lásku a milost. Chvála Ježíši, nyní a VĚK!!!

“Vítám tě, moje malá ovčičko. Vítám tě velmi. Když jsi včera modlila modlitbu důvěry a svěřila své záměry Mně; svěřila je plně bez jakýchkoli výhrad, vzdala jsi svou vůli Mně a mému Otci. Tímto způsobem se uvolnila od starostí a obav posledních několika týdnů. Byla ses volena ze své vůle, která vázá mou moc a brání mnoha milostem, které ti chtěl prolit nad tebou. Moje dítě, moje malé děcko, byla jsi pozorná na milosti tohoto týdne. Vidím, že si všimla i těch nejmenších a někdy mohou být právě ty nejslavnější pro tě, ne?”

Ano, Pane. Ty malé milosti, které jsou menší velikostí, ale ne intenzitou, budou v mém srdci dlouho přítomné. Děkuji Ti, Ježíši!

“Vítám tě velmi a přesto jsi sama vykonala práci modlitby k vzdání své vůle a tímto způsobem se milosti, které jsem dlouho chtěl ti dát, staly pro tebe dostupnými. Pokračuj v tomto vzdávání, moje dcero. Když někdo pozná a pochopí mou lásku, je schopnější porozumět situacím kolem sebe a naopak se může zcela oddat mému Vůli. Důvěra je pro tento proces klíčová. Ty jsi to začínáš chápat hlouběji, moje dítě.”

Děkuji Ti, Ježíši. Důvěřuji Ti (jméno vynecháno) život a jeho zdraví. Pane, děkuju za tento čas s (jménem vynechán). Byl to opravdu zvláštní okamžik!

“Vítám tě, moje dcero.”

Pane, buď prosím s (jménem vynechán) dnes. Dej jí pokoj lásky, který ji bude nosit skrze vše. Utěš (jméno vynecháno). Buď se všemi, kdo o něj pečují, a s lékaři, kteří se snaží rozhodnout, co je nejlepší pro jeho léčení. Duchu Svatý, dej jim znalosti a rozlišovací schopnost. Osvětli jejich mysl, svatí andělé, abyste viděli, co se děje uvnitř (jméno vynecháno) těla a hluboko v jeho kostní dřeně a každé buňce v jeho těle. Děkuji Ti za péči, Ježíši veliký Lékárník a Zdravitel. Miluji Tebe!

“A já miluju tebe, moje malé děcko. Pokračuj v důvěře ve můj dokonalý Vůli. Vše bude dobře.”

Děkuji Ti, môj Ježíši. Děkuju svatému Padu Pio za to, že jsi můj duchovní táta a za to, že se máš se mnou. Zůstane s mnou a vede mě, abych byla dobrá dcera Boží.

Ježíši, moj Dobrý Pastýři, ochránce nejslabších duší, je tam něco, co chceš mi říct? Co mohu pro Tebe udělat, Ježíši?

“Pojď se mnou, dítě. Pojď se mnou, když nesu svůj kříž na svých zraněných a bitých plecích skrz přeplněné ulice, kde jsem posměšován, pliván a opovrhován všemi. Vidím tě v davu, moje malé děcko. Co mi říkáš, můj příteli?”

Ježíši, Spasiteli světa, mého Spasitele, neřeku nic, neboť není slov k vyjádření mé smutku při vidění toho, kdo nás miluje do existence, je posmíván, mučen a pronásledován. Tragédie je nesnesitelná a přesto si vynucuji, abych střežil, doufaje alespoň na jeden pohled od tebe. Doufam proti všem nadějím, že jednou, jenom jednou se náši oči setkají, abych ti mohl dát tolik lásky v jednom pohledu, kolik je možné pro člověka. Budu pokračovat ve chůzi, procházet davy, abych tě měl na zřetele. Toužím se dostat tak blízko, Ježíši, abych mohl otírat tvůj krvavý čelo. Přiložit vlhkou a chladnou látku k tvojím vyschnulým očima a opuchlým rtům. Toužím ukázat nějaký akt lásky k tobě, ale Ježíši, trpíš takovou agonií, že se bojím, že i když na mě pohledneš, nemůžeš mně vidět. Je tolik bolesti, nesnesitelné bolesti. Vidím tvá halující kroky, které nese příliš váhu pro tvé modré, zbité a teď slabé tělo. Ztratil jsi tak mnoho krve, takové množství vody, že nemůžeš možná vystoupit na kopec, který se tyčí před tebou. Je to lidsky nemožné, Ježíši, a přesto jsi Bůh. Vynucuješ si pokračovat, abych nás zachránil, slepé, neposlušné, zkažené ovce. A přesto jsme ovce, které miluješ a přijel jsi vykoupit, a tak pokračuješ, jeden bolestivý, krvavý krok za druhým.

Ježíši, vidím tě padat a nemohu snést zvuk drtícího se kostí o kameny, když spadneš na kolena. Nemohu se dívat, Ježíši. Nemohu vytrpět to, co vím, že musí nastat. Tvé ruce jsou přivázány k křížové trámu a nemůžeš si pomoci, když sesypáváš tváří dolů z kolen na ulici. Nemohu vidět tvoji drahou tvář, tu tvář Boží, která mi dala jenom malé a nejméně hodné ovce pohledy takové nehybné lásky. Ježíši, tvá krásná tvář, stokrát políbená svátou a čistou Matkou Marií, padne s takovou silou, že nemohu uvěřit; bez způsobení těžkého zranění hlavy. Ležíš tam, co se zdá být dlouho.

Vojáci se bojí, že jste již mrtvý, ale vidím v nich strach, nikoli milosrdenství. Strach z toho, že Vás mučili až k smrti před jejich rituálem popravy a tak franticky hledají silného muža a násilně ho stahují od jeho místa, aby Vám pomohl. Donutí ho, abychom Vám pomohli vstát, a on to udělá, protože má v srdci soucit. Ne proto, že ví, kdo jste Vy, ale protože je člověk plný soucitu a zdá se, že tento postup odporuje, neboť musí cenit život. Musí respektovat život; každý život, i když není spokojený s tím, že vojáci z davu vybrali právě ho, aby si ušpinil ruce krví, je naplněn lidským soucitem k Vám. Ach, sladký Simon, který přichází na pomoc mému Pánovi. Jeden pohled od Vás, poděk za Boha, neznámo pro něj, protože mu je skrytý, dotkne jeho srdce. Malé hořící uhlí soucitu se stává jasným plamenem lásky k Vám, i když to ještě úplně nepřeberuje. Vy víte, Ježíši, neboť vidíte každé mužské srdce. Víte vše a vidíte vše, Ježíši. To byla milost Otce Božského, která zlodějů vojáků vedla k tomu, aby vybrali Simona Kyrenejského, a Vy to víte, Ježíši, neboť jste jedno s Otcem. Ježíši, vidím to a děkuji za to, že Vám někdo pomáhá, a ještě stále nic neříkam. Nejsem dost blízko, Ježíši, abychom se k Vám dotkl(a), ale Vy mě ještě nevidíte.

Pane, snad bych mohl(la) být blíže k Vám, když najdu Vaší Matku, mou Matkou. Ach, kde jste, Marie, nejsvětější Marii. Snad Vás naleznu a utěším svého Syna tím, že utěším Vás. Víte, to není možné; utěšit Vás, když váš Syn, náš Pán, putuje na Kalvárii k smrti, ale pokud Vás v davu najdu, mohli bychom spolu jít a nechat Vás se mnou opřít. Tam jste. Vidím Vás s Marií Magdalénou a svatým Janem. Mám přistoupit? Nevíte, ale udělám to taky pro lásku k Ježíši. Chtějí být podpůrnými a utěšujícími, ale právě teď Vás vidím. Naše oči se setkávají a Vaší je naplněna smutkem a trápením, a přesto vidím takovou lásku. Díváte se na mě s nežností a láskou a to je jako kdybyste mne utěšili. Jak je to možné, čistá Paní? Jak je to, že Vy mě utěšíte, když váš krásný Princ míru trpí takovou agonií? Vy také trpíte, krásná Gospo, ale jste klidní. Jste stále Královnou Matkou, která v své mučivé agonii je stále krásná a důstojná, ale i přístupná. Váš ruka se mi podává jako kdyby řekla: „Přijďte, pojdeme spolu.“ Přijímáte mě, selskou dívku, do svého kruhu lásky. Eleganční, krásná Královna nebe a země přijímá mne. Okamžitě víte, že vidíte i mé srdce, také je zkažené a šedivé, na rozdíl od Vašeho, které je křišťálově čisté a lesklo sluncem, ale vidíte, že miluje vášho Syna. Pro tento důvod jsme sestry ve své smutku a trápení. Děkuji Vám, Blahoslavená Matko. Ježíši, to je vše. Nemohu nic říct a nemůžu se k Vám dotknout v době Vaší potřeby, Vaše agonie, Vaše Kalvárii. Nejsem schopná udělat nic, Pane. Zkusila jsem, ale marně. Odpusťte mi, Ježíši. Chtěl(a) bych udělat více a přesto nebyl(la) schopen(a) se k mému krásnému Jednomu, mému Božském Pánovi, mému Spasiteli, mému přítelem blíž.

“Má miláčku, nebyl jsi schopen, ale tvůj přání tě ponesl dopředu, poháněl tě na cestě. Byl jsi a stále jsi příliš malý, aby ses vyrovnal s blázivými davy, ozbrojenými vojáky, bariérou, kterou vytvořili, a přesto jsme se pokusil. Nevzdal jsi se. Nemohl jsem tvé hlas poslouchat přes hlukový šum, ale cítím tvou lásku. Věděl jsem o tvé lásce a tvém přítomnosti. Bylo to jako sladký ptáček na jařní ráno. Prolomil se skrz hněvivý, násilný výkřiky a někdy zpíval svůj nízký song blízko mého ucha, aby jsem mohla slyšet tuto píseň tvého srdce. Bylo to sladké milé tóny říkající: ‘Ježíši, ach, můj Ježíši. Kdybych ti jenom pomohl, Pane. Kdybych něco udělal, aby ti pomohla.’ ”

“Má dceři, modlíš se a říkáš stejný věci (jméno vynecháno). Nevíš, co dělat, tak děláš, co můžeš. Nevíš, zda jej dosahuješ, ale pokoušíš se stejně. Kladeš chladnou látku na jeho horké čelo. Obnoví ji, když se stane teplá od jeho horečnatého těla. Otře mu tvář jinou chladnou látkou a lehce dotýkáš se jeho paží, aby nebolilo jeho křehké kůži modré z antikoagulantů a plakající ze šrámů na kůži. Podpíráš jeho opuchlé ruce a otáčíš polštářky, aby chladná strana dotkla se jeho kůže. Zpíváš mu tiše a ujišťuješ ho, že jsi tam a milujete jej. Věříš (jména vynechána) dělají stejné, když jsou tam, a snažíš se udržet neprerušený cyklus lásky a ujištění, aby nějakým způsobem, skrze sílu tvé lásky a lásku jeho rodiny, mohl pokračovat v uzdravování. Přenesl bys svou sílu do jeho těla, kdyby to bylo lidsky možné, ale víš, že není, ale toužíš mu něco dát. Modlíš se. Prosíš Me, aby jsem mu dal milosti k uzdravení. Modlíš se za milosti utěšení. Prosíš svaté a když nejsi jistá, zda tě slyším, i když v to věříš, prosíš Moji Matku. Říkáš jí, jak moc máš rád (jméno vynecháno) a žádáš ji, aby vzala tvé modlitby k Jejímu Synu, tvému Ježíši. Opakuješ to den za dnem a nakonec dostaneš úsměv; pohled, který tě povzbudí, a pak opakuješ tento proces lásky znovu a znova; vědět, že není dostatečné, ale doufat, že něco bude.”

“A vidím. Pamatuj, vidím vše. Vím všechno. Vidím, má dítě, má miláčku, že jsi velmi malý a smutný, osamělý a strachující se sedět vedle (jméno vynecháno) když leží tam spí a bojuje o svůj život. Vidím tvou oddanost a každého člena rodiny. Vidím vše. Vím všechno. Vidím vaše srdce, která praskají, a připojuji své k vašim. Ano, mé děti — připojuji svoje k vašim a společně spojíme naši lásku a infundujeme ji do (jméno vynecháno). Nemůžete to udělat, ale já můžu, protože jsem Bůh. Vaše oddanost, tvá věrnost (‘naší rodiny’) dotýká se srdce Božího a liji milosti na tebe a (jméno vynecháno), Můj syn, který mi následoval celým svým životem. Miluji ho. Je můj a já jsem jeho. Mé Vůle, plná velké lásky a smilování je dokonalá. Mé Vůle pro (jméno vynecháno) je dokonale a to je všechen láska. Mé Vůli lze důvěřovat a bude se konat. Dověruj, má dítě. Dověřuješ si a nyní máš hluboký a trvalý pokoj. Chod s (jméno vynecháno) na této cestě. Musíš pokračovat chodit s nim, protože ten, kdo udělá cesty, cítil se velmi dlouho a velmi osaměle. Pouze ti, kteří jdou s ním a modlí se za něj, slouží poskytnout nějaké utěšení vůbec.”

“Moje dítě, popsal(a) jsi Můj mučivý pout k Kalvárii velmi dobře. Popisoval(a) jsi (jméno vynecháno), a to i když pouze v duchovním smyslu. Rozumíš, co ti učuji, moje malé dítě, a přestože si toho nemůžeš vysvětlit, rozumíš tomu ze svého srdce. Pamatuj, že co děláš z lásky pro (jméno vynecháno), to děláš také pro Mě, tvého Ježíše. Když kladete na jeho čelo chlazivé utěrky, utišuješ Mě v Mojí agonii. Moje dítě, toto je velmi reálné a ne jen obrázkový výraz. Jde o realitu, kterou si plně porozumíš až v Nebi. Cítil(a) jsi, že se nedostanete ke mně, ale dostáváte se jinými způsoby. Lásky, které projevuješ během svého života, sahají zpět časem ke Mně, neboť nejsem omezen časem jako ty, protože jsem Bůh. Vytvořil jsem čas pro své stvůrení, ale Ten, kdo vytváří, není omezen tím, co jsem vytvořil. Rozumíš mi, moje dceři?”

Ano, Ježíši. Rozumím tomu, co říkáte, ale nemohu to plně pochopit. Věřím vás a vím, co máte na mysli.

“To je velmi důležité, moje dceři, neboť budeš toto učit jiným nyní skrze psaní i později osobně, když budete vyučovat víc víry ostatním. Jde o Moje evangelium života a lásky a to je velice reálné: ‘Co uděláš nejmenším z vašich bratřích, tomu učiníte Mně.’ Moje dítě, jsem s tebou. Jsem blíže, než si myslíš. Jsem zvláště blízko, když pečuješ o někoho nemocného, zraněného, umírajícího, strachujícího se nebo potřebujícího jakkoliv jinak, protože když vidíš lidské očima člověka v nouzi, tak vidíš také Mne. Ačkoli mě nevidíš fyzicky, já jsem tam. To ti pomůže překonat mnoho těžkých časů při péči o ty, které k tobě pošlu.”

“Moje Děti Světla, držte se tohoto učení. Držte ho v srdci a rozvažujte nad ním. Rozvažujte nad ním často, aby jste se připravili na Čas Velkých Zkoušek, který je brzy u nás ve své plné síle. Vězte to — jsem s vámi. Jsem s vámi v těch potřebných. Jsem s vámi v srdcích malých dětí, které budou ztracené a strachující se a potřebovat lásky. Jsem s vámi u cizince, který nemá jídlo ani místo k přespání na noc. Jsem s vámi mezi bezdomovci. Jsem s vámi u bohatých, kteří budou ztratit vše své pozemské bohatství; jsem s vámi u matky, která nenajde svého manžela nebo děti a je oslepena strachem, ztrátou a smutkem. Jsem s vámi mezi chudými. Jsem s vámi u těch, kteří jsou chudí na lásku, protože neznají lásku. Jsem s vámi i v těch, kdo vás pronásledují. Říkám vám, že musíte žít Moje evangelium lásky bez ohledu na situaci, ve které se ocitnete, neboť v Čase Velkých Zkoušek budou ovlivněni všichni lidé na zemi.”

“Moje Děti Světla, musíte ukázat Můj svět svému světu ve tmě. Ukazujete Můj svět svou láskou a skutky péče. Musíte Moji lásku přeměnit v čin nebo jinak budete skrývat svůj svět pod košem. Láska musí plodit tím, že se dá do služby svému sousedovi a všem, kdo byli stvořeni Bohem — všechny lidé jsou vaši sousedi. Proto milujte sebe navzájem tak, jak jsem vám učil a ukázal. Ano, moji děti, někdy budete klást své životy za ostatní, stejně jako já položil svůj život za vás. Neobávaj se však, neboť jsem s vámi. Budu vám darovat milost pro lásku a pokud potřebujete tyto milosti k oběti lásky, budu je vám dát. Budeš okamžitě vzat do Nebe, takže nebuďte znepokojeni. Žijte pro Mě a bude vše dobře.”

“Miluji tě a chtějí ti podpořit. Protože tě miluju a protože tyto časy jsou jako žádné jiné, připravuju tě tak, jak nikdy předtím. Připravil jsem Noema a jeho rodinu — ano. Ale nikdy v dějinách světa jsem nepřipravil tolik lidí a proto, moji Děti Světla: připravuju malou armádu své Matky. Jsi v dobré společnosti, moji dítěti, neboť nejste sami. Vzpínám armádu duší, aby následovaly mou Matku do svatého boje. Tento boj o duše není takový válečný konflikt, jaký vedou zlí a mocní muži, kteří používají zbraně války, dělostřelectvo a podobně. Armáda mé Matky bojuje se zlým láskou. Armáda mé Matky se připravuje na boj modlitbou a lekcemi o lásce. To je vaše výcvikové středisko, moji dítěti, a slouží k tomu, aby vám poskytlo základní věci. Nemohu plně připravit všechny z vás, neboť mnozí z vás přišli na cvičení pozdě a nevyužili extra času, který Bůh Otec dal svým dětem. Ale budete dostatečně připraveni, protože máte matku pokrytou její svatou a mocnou pláštěm lásky a s modlitbou růžence, svaté mše a Písmem, půjdete ruku v ruce se svými bratry a sestrami pod ochranným pohledem mé Matky, Královny nebe a země. Nezapomeňte na to, moji dítěti. Moje Matka není jen Královna nebes, kde vládne po boku mého, ale je také Královna země. Srdce mé Matky zvítězí, neboť Bůh tak chtějí. Je součástí Požehnané Trojice; Dcera Božího Otce, Matka Božského Syna a Manželka Svátého Ducha. Jejích pokora způsobuje, že démoni křičí ze strachu. Uprchují i před jejím stínem!”

“Je také vaší matkou a to je jeden z mých velkých darů lidstvu, obsažený v mém daru spásy, neboť bylo během mé ukřižování, že jsem ji dal lidstvu. Předtím byla vyhrazená pouze pro mě, ale když umíral, dal jsem tuto nejcennější ze všech stvoření lidstvu, protože jsem všechen láska a všelichem milostivý. Proto nemáte co obávat se. Modlete se, činěte z lásky a neobtěžujte se, ale spolehně na modlitby svatých a intercesi a zásah mé Matky. Činí v úplném souladu s Boží vůlí, takže můžete být jisti, že následovat ji je následovat Boha, neboť je v ‘kroku’ se láskou a vůlí Požehnané Trojice. Nemůžete špatně udělat, když následujíte Matku Boží, která zná nejkratší a nejspříznější cestu k Nebeské Trojici. Nyní buďte veselí, neboť jsem s vámi. Moje Matka je s vámi. Máte armádu sestřiček a bratřích, kteří jsou také připravováni. Miluju vás. Sledujte mě. Vše bude dobře. Jděte nyní v míru, moje malé beránku. Udělám všechno nové.”

Ano, Ježíši. Děkuji Ti, můj milující Ježíši. Miluju Tebe

“A já tě miluji. Požehnávám vás oba ve jménu mého Otce, ve mém jméně a ve jménu mého Svátého Ducha. Jděte v míru. Buďte láskou, buďte milostivými, buďte radostí pro ostatní. Vše je dobře. Vše bude dobře.”

Děkuji Ti, Pane. Amen!